Bergénie
Autor: James Steakley

Přemýšlíte-li nad tím, kterou trvalku vysadit na zahradě tak, aby péče o ni byla co nejméně náročná a zároveň zahradu okrášlila, rozhodněte se pro bergénii. V dubnu a v květnu potěší oči nápadnými růžovými květy, v zimě dodají zahradě barvu její stálezelené lesklé listy. Na pěstování je nenáročná, ba až téměř bezúdržbová.

Kde se vzala bergénie

Bergénie pochází z východní Asie a patří do čeledi lomikamenovitých. Ve své domovině roste v horských regionech. Dosahuje výšky 20 až 50 cm a kvete růžově, purpurově nebo bíle. V zemi se nacházejí silné oddenky, pomocí kterých se množí. Nejrozšířenější původní druh je bergénie tučnolistá. Angličané bergénii nazývají jako sloní uši, čeština má pro bergénie označení badany.

Pěstování

Bergénie je mrazuvzdorná půdopokryvná trvalka poněkud náročnější na prostor. Statná rostlina totiž pomocí svých listů brzy vytvoří souvislý koberec. Preferuje přiměřeně vlhkou půdu s určitým obsahem živin. Dobře poroste na slunci i v polostínu. Na zastíněnějších stanovištích však méně pokvete. Sucho snáší dobře, ale při delším nedostatku vody mohou osychat okraje listů.

Rychle se rozrůstá, a tak je dobré čas od času její růst trochu usměrnit – oddenky jsou poměrně křehké a manipulace s rostlinou je snadná. Bergénie se hodí pod stromy, na skalky nebo jen tak solitérně na místa, která chceme zakrýt. Ozdobí zejména břehy zahradního jezírka nebo potůčku. Krásně se vyjímá podél zahradních chodníčků a cestiček. V záhonu ji lze kombinovat s dalšími trvalkami: kamzičníky, pryšci, bohyškami, pivoňkami, srdcovkami, čemeřicemi, vrbinami, denivkami nebo dlužichami.

Vydrží mnoho let na stejném místě. Množí se semeny a vegetativně pomocí oddenků. Některé varianty kvetou i na podzim. Na podzim se také listy mohou různě zabarvovat. Občasné přihnojení kompostem neuškodí, výsledkem však bývá rychlejší růst listů na úkor kvetení.

Další výhody pěstování bergénií

  • Její souvislá listová plocha zabrání prorůstání plevele
  • Pod listy najde úkryt mnoho drobných živočichů
  • Květy dlouho vydrží ve váze, listy je možné použít do nejrůznějších dekorací
  • Lze ji pěstovat i v nádobách
  • Používá se i jako léčivka: účinná je tinktura z oddenku

Odrůdy

Pěstuje se hlavně bergénie tučnolistá a srdčitolistá. Druh Bergenia ciliata není mrazuvzdorný. Dále se pěstuje Bergénie purpurovábergénie himalájská a Bergenia pacifica. Bergénie se kříží mezi sebou a byla vyšlechtěna řada zajímavých odrůd. Většinou se jedná o křížence bergénie tučnolisté a srdčitolisté:

  • „Purpurea“: Rozkvétá purpurovými květy a listy jsou červeně zabarvené.
  • „Baby doll“: Má světle růžově zbarvené květy.
  • „Abednglut“: Nese purpurové květy. Listy s přicházejícím podzimem získávají bronzový nádech.
  • „Morgenröte“: Odrůda, která rozkvétá i na podzim.
  • „Rotblum“: Kvete nápadnými růžovými kvítky.
  • „Eroica“: Nižší bergénie s bohatými, růžovými květy. Hodí se třeba na skalku.

Je jedno jakou odrůdu si pěstitel vybere. Nelze sáhnout vedle. Všechny bergénie nádherně kvetou a mají dekorativní listy.

Nemoci a škůdci

Jakékoliv neduhy se projeví na listech. V případě napadení listy odstraníme. Nejčastěji si na nich pochutnávají slimáci, kteří pod nimi hledají úkryt před sluncem. Bergénie jsou zřídkakdy ohroženy padlím, hnilobou nebo plísní šedou. Jen výjimečně listy okusují housenky nebo nosatci. Na kořenovém vlášení mohou sát háďátka.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here