Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, při kterém napadá imunitní systém centrální nervovou soustavu a způsobuje rozpad lipoproteinů nacházejících se v bílé hmotě mozku a míše. Ovlivňuje schopnost neuronů spolu komunikovat. Nemoc popsal poprvé v roce 1868 francouzský neurolog Jean – Martin Charcot. Postihuje zejména mladé lidi mezi 20 – 40 lety a v poměru 2:1 trpí onemocněním více žen než mužů.

PŘÍZNAKY

Nejdůležitější věcí u tohoto onemocnění je včasná diagnóza. Dřívější léčba může velmi ovlivnit budoucí průběh nemoci. Příznaky mohou být ale velmi nejasné a nemusíme si je ihned spojit s roztroušenou sklerózou. Mohou se také objevovat v různých intervalech, a tak se často stává, že je lidé ze začátku tolik neřeší.

Mezi nejčastější příznaky patří chronická únava, která se objevuje až u 80% pacientů. Dále pak problémy s pohyblivostí a časté křeče. Ztuhlost a spasticita částí těla, ztráta citlivosti a mravenčení a náhlá slabost jsou typickými příznaky. Někteří lidé mají problémy se zažíváním a s vyprazdňováním močového měchýře. Také se u nemocných může objevit zmatenost, problémy s myšlením a soustředěním, závratě a problémy se zrakem. Zánět očního nervu bývá nejčastějším prvním znakem roztroušené sklerózy.

DIAGNÓZA

Jak probíhá diagnóza takového onemocnění? Momentálně neexistují žádné přímé laboratorní testy, příznaky ani fyzické nálezy, které by potvrzovaly roztroušenou sklerózu na 100%. Existují však určitá kritéria, která pokud pacient splňuje, je mu tato nemoc diagnostikována. K určení diagnózy musí lékař potvrdit alespoň dvě poškození v různých částech centrální nervové soustavy a vyloučit ostatní diagnózy.

Ke stanovení patří pečlivá anamnéza, neurologické vyšetření a specializovaná vyšetření. Nejčastěji se jedná o magnetickou rezonanci, vyšetření evokovaných potenciálů a analýzu míšních tekutin. Doporučuje se také vyšetření krve. Neexistuje sice krevní test, který by dokázal potvrdit roztroušenou sklerózu, ale může se tak vyloučit další škála onemocnění, které mají podobné příznaky.

Roztroušená skleróza není přímo dědičným onemocněním. Nicméně pokud se v rodině objevila, existuje větší pravděpodobnost, že se může projevit u někoho dalšího. Nejčastěji buďto mezi sourozenci nebo mezi rodičem a dítětem.

LÉČBA

Moderní medicína bohužel zatím nedokáže roztroušenou sklerózu vyléčit. Existují však dva druhy pomoci, kterých se lékaři drží. Prvním z nich je terapie ataky. Nemoc se projevuje obdobím klidu a obdobím tzv. ataky, při níž dochází k akutnímu vzplanutí nemoci. Může se tak dít v různých časových úsecích. V tomto případě se lékaři snaží dostat pod kontrolu příznaky pomocí protizánětlivých léků. Nejčastěji jde o kortikosteroidy, a to buďto ústy nebo nitrožilně. Ve výjimečných situacích dochází také k výměně plazmy nemocného.

Druhým postupem je pak dlouhodobá léčba, při které se lékaři snaží bránit imunitnímu systému ničit myelinový obal nervů. V tomto případě je většinou potřeba vyzkoušet více způsobů léčby, ať už se jedná o aplikovanou látku nebo způsob užití. Každému vyhovuje něco jiného a existují i preparáty, které se používají jen u velmi agresivních forem onemocnění.

Samozřejmě se doporučují i další praktiky. Častý odpočinek, příjem vitamínů, a to především vitamínu D, vyvarování se stresových situací, zdravá životospráva, fyzioterapie, prevence infekcí a vyvarování se přehřátí.

ŽIVOT S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU

Samozřejmě není pro nikoho lehké dostat tuto diagnózu. Je však potřeba neklesat na mysli. I s roztroušenou sklerózou se dá mnohdy žít plnohodnotný život. Ruku v ruce s tímto onemocněním jde i psychoterapie. Stres dokáže nadělat v těle nepořádek a je potřeba, aby byl nemocný v co největší psychické pohodě. Existují také specializovaná RS centra, kde jsou odborníci, kteří dokáží poradit i podržet. Na škodu není ani poznat další lidi s tímto onemocněním.

Práce je dalším důležitým faktorem v životě nemocného. V České republice pracuje téměř polovina takto nemocných lidí v produktivním věku. Pokud to možnosti dovolují, je dobré mít práci. Někteří zaměstnavatelé jsou ochotni jednat o pružné pracovní době nebo polovičním úvazku. Popřípadě jsou tolerantní, co se častých návštěv lékaře týká. Vše je jen o domluvě.

Velké procento lidí s roztroušenou sklerózou trápí zároveň i deprese. Zhoršující se stav onemocnění a rychlost progrese tomu mnohdy nepřidává. Proto je potřeba mít na své straně podporu blízkých, a to nejen po fyzické stránce, ale právě po stránce psychické. Nemoc je zákeřná tím, že se u každého projevuje jinak a u každého postupuje jinak. Proto je potřeba mít včasnou diagnózu, poslouchat doporučení lékařů, dodržovat předepsanou léčbu a režim a hlavně neklesat na mysli. Pokud máte jakékoliv příznaky nebo podezření, neváhejte a objednejte se ke svému ošetřujícímu lékaři.